Válka začala v Československu a v Československu také skončila

Víte, že od 17 září 1938 Československo bylo ve válečném stavu s Německem?

Ze shrnujícího memoranda čs. ministerstva zahraničních věcí z 12. dubna 1943:

Na dotaz z britského zahraničního úřadu, od kterého dne je Československo ve válečném stavu s různými nepřátelskými státy, se sděluje, že je rozuměti prohlášení válečného stavu ze 16. prosince 1941 takto:

a) Pokud jde o nepřátelské státy jiné než Německo a Maďarsko, je ČSR ve válečném stavu s jedním každým z nich od téže chvíle, jakmile se ocitla s ním ve válečném stavu prvá z následujících spojeneckých velmocí: Velká Británie, USA a SSSR,

b) Pokud se tak stalo před 16. prosincem 1941:

1) Pokud jde o Německo je „Act of violence against etc." utvoření Sudetendeutsches Freikorps v Německu s podporou německé vlády, k němuž došlo 17. září 1938 a které je podle ženevské definice útočným činem. Tedy od 17. září 1938 je Československo ve válečném stavu s Německem.

Toto stanovisko bylo sděleno nótou spojeneckým zemím na konci února 1944.

(fronta.cz)

Datum 17. září 1938 jako den, kdy nastal válečný stav mezi ČSR a Německem, nadále uznává i dnešní Česká republika - viz např. nález Ústavního soudu z 18. května 1999, kde se uvádí:

V souladu s notou londýnské vlády ze dne 22. 2. 1944, navazující na prohlášení prezidenta republiky ze dne 16. 12. 1941, dle § 64 odst. 1 bod 3 tehdejší Ústavy a v souladu s citovaným čl. II bod 5 má Ústavní soud za to, že dnem, kdy nastal stav války, a to s Německem, je den 17. 9. 1938, neboť tento den na pokyn Hitlera došlo k utvoření "Sudetoněmeckého svobodného sboru" (Freikorps) z uprchnuvších vůdců Henleinovy strany a několik málo hodin poté už tito vpadali na československé území ozbrojeni německými zbraněmi (fronta.cz)

V odpověď na dotaz britského ministerstva zahraničí sdělila čs. exilová vláda dne 28. února 1944 oficiální nótou britskému, sovětskému, americkému a čínskému velvyslanci, že Československo je ve válečném stavu s Německem od 17. září 1938.

Tohoto dne byly na území Německa vytvořeny a vyzbrojeny jednotky tzv. Sudetoněmeckého Freikorpsu, které přecházely státní hranice čs.-německé a útočily na čs. ozbrojené jednotky, četnictva, policie, SOS i na civilní čs. občany. Za dva týdny své existence teroristický Freikorps dosáhl stavu minimálně 15 tisíc mužů. Tímto jednáním Německo naplnilo termín agrese, vymezený ženevskou Společnosti národů.

Jaké zločiny spáchali freikorpsáci? Na jejich konto spadá 110 lidských obětí, 50 těžce zraněných. Do Německa odvlékli přes 2000 občanů Československa, a to za 14 dní své existence.

Kde skončila druhá světová válka? Také v Československu, dovršením jeho osvobození Rudou armádou. 9. května 1945 osvobodila řadu měst, zejména Prahu. Pokud budeme i nadále tvrdit, že 8. května 1945 správně slavíme ukončení druhé světové války, pak si vzpomeňme, jaká byla faktická vojenská situace tohoto dne. Sovětské tanky se probíjely německými jednotkami v Německu a na území ČSR. V Praze Němci útočili, situace byla velmi těžká. Čeští obránci Prahy jejich útokům vzdorovali. Hořela Staroměstská radnice. Ano, část německých jednotek 8. května odjížděla směrem na západ, do amerického zajetí. Němci se báli dostat se do sovětského zajetí jako čert kříže. Měli informace o postupu RA směrem na Prahu. A právě tato skutečnost byla pro ně rozhodující. Proto z tohoto důvodu rychle opouštěli Prahu. Již samotný fakt, že RA se blíží ku Praze, podněcovala útěk Němců. V ranních hodinách 9. května dorazily jednotky RA do Prahy a hned se zapojily do bojů proti Němcům. Praha byla osvobozena Rudou armádou 9. května.

Z uvedených důvodů bychom měli vzpomínat 9. května na osvobození Rudou armádou a ukončení druhé světové války. Tak jsem přesvědčen

Připravil: Dr. O Tuleškov